Proč 138. strana? Protože na
facebooku o mé knize jsem měl 291 fanoušků a protože kniha má jen 153 stran,
čísla jsem od sebe odečetl. Příště zveřejním další ukázku podle počtu fanoušků - PŘIDEJTE SE TAKÉ!
O víkendu Tomáš dorazí k Evě domů, kde začnou zkoušet svou scénku. Oba to už umí perfektně nazpaměť, ale samotné hraní jim trochu pokulhává.
Tomáš se tedy ujme režie a začne své kolegyni vysvětlovat
svou představu.
„Takže, začne to tím, že přijdu já převlečený za cikánku a potáhnu
tři plné tašky nějakého bordelu. Celý utahaný…“
„Utahaná!“ opraví ho Eva všetečně, poněvadž Tomáš hraje
ženu.
„Myslím, že je to jedno, výsledek bude stejný!“ oboří se na
ni, ale hned se uklidní a pokračuje v režírování a předvádění scénky.
„Takže, ehm…“ zapomene, o čem mluvil. „… ehm…
jo!“ vzpomene si konečně. „Celý utahaný přijdu k lavičce a sednu
si na ni. Samozřejmě, že se musím upravit a zapálit si cigaretu. A pak přijdeš
na řadu ty!“ podívá se na ni.
„Ale jak to poznám,“ zeptá se ho.
„To je problém… tak až si zapálím, tak… se podívám na tebe a
kývnu. Pak přijdeš s dortem v ruce.“
Eva to následně předvede, ale Tomášovi se to nelíbí.
„Evčo, musíš si taky uvědomit, že budeš mít podpatky a že
jsi nafrněná, bohatá fiflena. Tu krabici musíš držet na prstech jedné ruky a ve
výšce svých ramen,“ zrežíruje jí její pohyby a následně jí je také
předvede, jak by měly ve finále vypadat.
Eva se začne upřímně a šťastně smát, neboť Tomáš vypadá
komicky, když předvádí ladné pohyby nafrněné fifleny. Evě jeho pohyby spíše
připomínají sekání se robota, kterému docházejí baterie. Tomáš se též srdečně
rozesměje, poněvadž si to sám uvědomí.
Žádné komentáře:
Okomentovat