Proč 89. strana? Protože na facebooku o mé knize jsem měl 242 fanoušků a protože kniha má jen 153 stran, čísla jsem od sebe odečetl. Příští pondělí zveřejním další stranu podle počtu fanoušků.
„Hodněkrát. Tak mě laskavě nech na pokoji a všímej si svých věcí!“ poprosí ho mile a pokračuje v cestě.
Kolikrát mu to musím říkat? Miluji Martinu a on to moc dobře ví! Proč se o mě tolik stará?!
Mirek ještě chvilku stojí, aby vstřebal vše, co mu jeho bratr nakázal a řekl, ale pak se za ním rozeběhne. Když ho doběhne, zpomalí tempo a putuje dále vedle Tomáše. Pro jistotu nemluví.
Když jsou oba na rovince a vidí na své parkoviště před domem, přijde Tomášovi zpráva. Hned vytáhne mobilní telefon z kapsy a podívá se, kdo mu píše. Zjistí, že to je dívka, kterou má stále v hlavě. Sjede šipkou na textovou zprávu a přečte si:
ahoj tome ted sem v lese a zrovna na tebe koukam stojim na ceste tak za mnou muzes prijit jestli chces…
Tomášovi se na obličeji roztáhne obrovský úsměv, až se mu na tvářích vytvoří ďolíčky. Mirek vůbec nechápe, co se to s ním stalo, ale vidí, že je šťastný.
Tomáš dá svému bratru batoh, řekne mu, aby ho donesl domů, a vyběhne na louku. Ve vysoké trávě se s pomlázkou v ruce probrodí do lesa a pak vyběhne po popadaném jehličí a větvích do kopce až na cestu, kde by měla stát Martina.
Zastaví se celý udýchaný.
Proč mi jen poslala tu SMS? Čeho tím chce docílit? Že by se ke mně chtěla vrátit? Nebo se se mnou chce projít po lese – o samotě – protože by mi chtěla říct, jak moc mě ve skutečnosti miluje? Že by už vše chtěla uvést na pravou míru?
Ale…
Tomáš stojí na lesní cestě a rozhlíží se kolem sebe. V ruce stále drží pomlázku, aby mohl omladit a zkrásnit dívku, kterou má velice rád, ale zrovna Tu nikde nevidí. Dívá se kolem dokola, ale nikde nic a nikde nikdo…
Zas si ze mě vystřelila…
Žádné komentáře:
Okomentovat